Volkswagen ve čtvrtek překvapil trh jednomyslným hlasováním dozorčí rady pro ozdravnou dohodu, kterou firma označuje za největší restrukturalizaci ve své 89leté historii. Dozorčí rada posunula plánované zasedání o den dříve a schválila plán počítající s propouštěním až 100 000 zaměstnanců. Akcie automobilky po zprávě posílily, i když se stále pohybují na čtvrtině hodnoty oproti stavu před pěti lety.
Dohodě předcházelo napjaté středeční jednání ve Wolfsburgu mezi generálním ředitelem Oliverem Blumem, předsedou dozorčí rady Hansem Dieterem Poetschem a ministerským předsedou Dolního Saska Olafem Liesem. Trojice se spolu se zástupci odborů snažila odvrátit takzvanou nukleární variantu, tedy mimořádnou valnou hromadu, k níž by došlo, kdyby se dozorčí rada postavila proti představenstvu. Takový krok by podle zdrojů vedl ke zdlouhavým a škodlivým právním sporům.
Hrozba mimořádné valné hromady
Podle čtyř zdrojů obeznámených s jednáními se představenstvo Volkswagenu den předtím sjednotilo na tvrdé linii: pokud se dozorčí rada, v níž mají většinu odbory a Dolní Sasko, postaví proti plánům na propouštění a vyčlenění některých divizí, firma svolá mimořádnou valnou hromadu akcionářů, která by mohla dozorčí radu obejít.
Právě tato hrozba podle zdrojů otevřela cestu ke kompromisu, protože rostlo přesvědčení, že důsledky nedohody by byly horší než samotné propouštění. „Kdyby se nenašlo řešení, škody by byly nepředstavitelné,“ řekl jeden ze čtyř oslovených lidí.
Po úterním setkání klíčových stran v Hannoveru začali ve středu Blume, Lies a Poetsch, bývalý finanční ředitel Volkswagenu a šéf jeho největšího akcionáře Porsche SE, nastiňovat obrysy dohody. Podle jednoho ze zdrojů se k jednání připojily i Daniela Cavallo, šéfka podnikové rady Volkswagenu, a Christiane Bennerová, šéfka odborového svazu IG Metall a místopředsedkyně koncernu.
Výsledná dohoda firmě zajišťuje souhlas s propouštěním, výměnou za to ale v podstatě odkládá plány na vytvoření samostatných právních subjektů pro divizi osobních vozů a divizi komponentů. Dolní Sasko, jehož vliv by tímto krokem oslabil, s ústupkem souhlasilo, poté byly do jednání zapojeny i odbory.
Ještě před pár dny obě strany odmítaly
Ještě týden předtím to vypadalo jinak. IG Metall, nejsilnější německý odborový svaz, sliboval bojovat proti jakémukoli propouštění „ze všech sil“. Dolní Sasko, druhý největší akcionář Volkswagenu, se stavělo proti plánu na zrušení 50 000 pracovních míst a Blume prohrál podobné hlasování už v červenci.
Restrukturalizace v kontextu odvětví
Volkswagen, největší evropská automobilka s více než 650 000 zaměstnanci, čelí klesajícím maržím mezi čínskou konkurencí a americkými cly prezidenta Donalda Trumpa. Podobně jako konkurenční Stellantis má v Evropě nadbytečnou výrobní kapacitu. Restrukturalizaci už dokončil francouzský Renault, japonský Nissan jí naopak ještě prochází, včetně prodeje továren a odkladu nových modelů.
Nejasný zůstává osud čtyř německých závodů v Emdenu, Zwickau, Neckarsulmu a Hannoveru. Řešením by mohl být přechod na jiná odvětví nebo prodej, který by závodům umožnil fungovat i poté, co v nich bude výroba v příštím desetiletí postupně utlumena.
Dohoda ještě není definitivní
Schválení dozorčí radou ještě neznamená hotovo. O propouštění se musí dál jednat s odbory, což by v budoucnu mohlo vyvolat stávky v závodech Volkswagenu po celém Německu. Výzvy spojené s Čínou a cly přitom zůstávají nevyřešené.
„Nejistota zůstane,“ řekl jeden ze zdrojů. „A zmizí až ve chvíli, kdy představenstvo (Volkswagenu) rychle předloží konkrétní plány.“