Regulátoři v Česku i v zahraničí zveřejňují subjekty, u kterých upozorňují na neoprávněné poskytování služeb nebo na podvodné jednání. Přístup je zdarma a bez registrace. Problém není dostupnost, ale to, že seznamy leží na několika různých webech a v každém se hledá jinak.
Co vede ČNB
Upozornění pro veřejnost vychází v sekci výkonu dohledu a dá se filtrovat po letech zpět do roku 2006. Týká se subjektů, které v Česku působí bez potřebného oprávnění, i obecnějších varování, například na nabízení investičních příležitostí osobami zapsanými podle paragrafu 15 zákona o investičních společnostech a investičních fondech. Druhá řada upozornění vychází v sekci ochrany spotřebitele a míří na konkrétní platformy.
Druhá strana téže mince je JERRS, tedy seznamy regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu. Aplikace běží na apl.cnb.cz, nahlížení je zdarma a najdete v ní subjekty, které dostaly licenci nebo povolení, byly registrovány, notifikovány nebo zapsány do seznamů vedených ČNB. Od 1. 7. 2019 jsou vybrané údaje dostupné i přes webové služby, takže se dají ověřovat strojově.
Seznam varování a seznam licencí nejsou dvě verze téhož
Tady se dělá nejvíc chyb. Jsou to dva rejstříky s opačnou logikou a odpověď z jednoho neříká nic o druhém.
- Seznam varování: výčet subjektů, u kterých už regulátor něco zjistil. Je z podstaty neúplný, protože obsahuje jen to, na co se přišlo.
- Seznam regulovaných subjektů: výčet těch, kdo mají oprávnění. Je úplný, protože bez zápisu oprávnění neexistuje.
- Praktický rozdíl: nepřítomnost ve varováních není důkaz ničeho. Nepřítomnost v seznamu oprávnění je odpověď.
- Vztah mezi nimi: subjekt ze seznamu varování se do seznamu oprávnění nedostane. Opačně to neplatí, čerstvý podvod zkrátka zatím nikde není.
Zápis v JERRS má navíc několik podob a ne každá znamená totéž. Vedle tuzemské licence tam figurují vázaní zástupci, kteří sami licenci nemají a jednají za někoho jiného, a zahraniční obchodníci notifikovaní na základě jednotné evropské licence, nad jejichž jednáním drží dohled domovský regulátor. V JERRS proto nestačí subjekt najít. Podstatné je, pod jakým titulem tam je.
Kde hledat mimo Česko
U platformy, která sídlí nebo tvrdí, že sídlí jinde, se hledá i u tamního regulátora. ESMA vede konsolidovaný registr firem povolených národními dohledy v EU a EHP a na stránce Is the firm regulated? odkazuje na registry tří desítek zemí. Britská FCA vede vlastní Warning List neoprávněných subjektů a vedle něj Financial Services Register pro ověření povolení.
Globální rozcestník existuje od března 2025, kdy IOSCO spustilo I-SCAN. Posílá do něj výstrahy přes 150 regulátorů z celého světa. Portál si sám drží jedno omezení. Údaje dodávají členové dobrovolně a za obsah výstrahy ručí ten regulátor, který ji vydal. Ani prázdný výsledek v I-SCAN tedy nic nedokazuje.
Jak s výsledkem pracovat
- Platforma je na seznamu varování: rozhodnuto. To, že dosud vyplácela, na tom nic nemění.
- Platforma na seznamu není: nedozvěděli jste se nic. Buď si zatím nikdo nestěžoval, nebo je nová.
- Název je podobný, ale ne totožný: nejběžnější technika vůbec. FCA pro ni má vlastní kategorii, clone firms, a vydává je průběžně.
Napodobování licencovaných firem je důvod, proč se ověřuje z druhé strany. Nejdřív najdete subjekt v registru regulátora, teprve pak porovnáte doménu, kontaktní údaje a číslo účtu s tím, co vám poslali. Opačný postup, tedy vzít údaje z e-mailu a hledat, jestli někde sedí, projde i u kopie.
Doklady o komunikaci a převodech se hodí od prvního dne, ne až ve chvíli, kdy začnou problémy s výběrem. Nahlédnutí do veřejných seznamů je zdarma a trvá pár minut.