Citigroup posouvá odhad prvního snížení sazeb Fedu o rok a půl dopředu. Banka nově čeká kroky o 25 bazických bodů v červnu, září a prosinci 2027. Dosud počítala se snížením v říjnu a prosinci 2026 a v lednu 2027. Uvedli to ekonomové Citi Andrew Hollenhorst a Veronica Clark.
Důvodem je páteční zpráva o zaměstnanosti v USA. Firmy v srpnu vytvořily 162 000 pracovních míst, ekonomové přitom čekali jen kolem 56 000. Míra nezaměstnanosti zůstala na 4,1 % a míra participace pracovní síly se zotavila. Trh práce tak vypadá stabilněji, než Citi předpokládala.
Banka dříve počítala s výrazným letním nárůstem nezaměstnanosti, podobným jako v letech 2024 a 2025. K němu letos nedošlo, a tím padl jeden z hlavních argumentů, proč měl Fed začít snižovat sazby už letos.
Inflační argument zatím drží
Druhý pilíř holubičího výhledu Citi zůstává na místě: chladnější podkladová inflace, mzdy a jádrové spotřebitelské ceny by měly Fedu časem umožnit sazby uvolnit. Citi čeká, že jádrová inflace CPI vzroste meziměsíčně o 0,18 %, což by mělo stačit k tomu, aby Fed na zasedání 15. až 16. září nechal sazby beze změny. Banka zároveň očekává výraznou revizi jádrové inflace PCE směrem dolů, která by ke konci měsíce mohla přinést holubičnější Souhrn ekonomických projekcí Fedu.
Trh přehodnocuje září
Silnější trh práce zatím dává tvůrcům politiky prostor soustředit se víc na inflaci než na podporu zaměstnanosti. Po zveřejnění dat se posunula i sázka trhu: futures na sazby fedových fondů nyní dávají kolem 61 % pravděpodobnosti scénáři spojenému se změnou sazby o 25 bazických bodů na zářijovém zasedání, oproti 52 % před zveřejněním dat.
O to důležitější budou inflační čísla zveřejněná příští týden. Ekonomové čekají, že celková inflace CPI za srpen vzroste meziměsíčně o 0,4 %, jádrová CPI o 0,2 % a ceny výrobců o 0,4 %. Trh bude sledovat, zda data potvrdí pokračující dezinflaci, nebo zda přetrvávající cenové tlaky dají Fedu důvod držet sazby výš déle.