ESMA 24. února upozornila obchodníky, že mají u nově nabízených produktů posoudit, jestli nespadají pod stávající opatření pro rozdílové smlouvy. Míří tím na deriváty prodávané jako perpetual futures nebo perpetual contracts, které dávají pákovou expozici vůči podkladu, často vůči kryptoaktivům včetně bitcoinu.
Pokud takový kontrakt naplní definici CFD, platí pro něj celý balík povinností: limity páky, povinné varování před riziky, automatické zavření pozice při poklesu krytí, ochrana proti zápornému zůstatku a zákaz peněžních i nepeněžních pobídek.
Čísla, na kterých ta pravidla stojí
74 až 89 % drobných účtů u rozdílových smluv skončilo ve ztrátě. Číslo pochází z analýz národních dohledových orgánů, které ESMA shrnula v produktové intervenci z 23. března 2018, a průměrná ztráta na klienta se v nich pohybovala od 1 600 do 29 000 eur.
U většiny nástrojů je ztráta jedním z možných výsledků. U téhle kategorie je výchozím stavem, a právě proto na ni dohled sáhl regulací produktu, ne jen informační povinností.
Co platí v Česku
ČNB vydala vlastní opatření obecné povahy 25. července 2019 s účinností od 9. srpna 2019. Přebírá evropské parametry a vztahuje se na nabídku rozdílových smluv neprofesionálním klientům.
- Páka nejvýš 30 : 1 u hlavních měnových párů, 20 : 1 u ostatních měn, zlata a hlavních akciových indexů, 10 : 1 u ostatních komodit a vedlejších indexů, 5 : 1 u jednotlivých akcií a 2 : 1 u kryptoaktiv.
- Automatické zavření pozice ve chvíli, kdy prostředky na účtu klesnou na polovinu počáteční marže.
- Ochrana proti zápornému zůstatku: účet neprofesionálního klienta se nesmí dostat do minusu, ztráta tedy nepřesáhne vklad.
- Zákaz bonusů a jiných výhod jako odměny za obchodování.
- Povinné varování, ve kterém poskytovatel uvádí, kolik procent jeho vlastních retailových účtů je ztrátových.
Nabídka s pákou 1 : 100 nebo bonusem za vklad tedy nepochází od někoho, kdo se evropskými pravidly řídí. To je informace o poskytovateli, ne o příležitosti. ČNB k tomu dodává, že řada poskytovatelů CFD má licenci zahraniční, nikoli českou, a případný spor pak řeší zahraniční dohled.
Rozdílová smlouva není akcie a páka u CFD není margin
U rozdílové smlouvy nekupujete podíl na firmě. Uzavíráte kontrakt s poskytovatelem o vypořádání cenového rozdílu, takže nemáte hlas na valné hromadě, nárok na dividendu ani nic, co by po zavření pozice zbylo. Protistranou je ten poskytovatel, ne trh.
- Akcie: podíl na firmě, který držíte a který někde existuje i po zavření obchodního dne. CFD: kontrakt o rozdílu ceny, kde nedržíte nic.
- CFD s pákou: u neprofesionálního účtu se ztráta zastaví na vkladu, protože ochrana proti zápornému zůstatku je součástí opatření. Margin u brokera: kupujete skutečné akcie za půjčené peníze a platíte z nich úrok, a tahle ochrana z opatření pro CFD neplyne.
- Poskytovatel CFD: vaše protistrana. Burza: místo, kde se páruje nabídka s poptávkou. U rozdílové smlouvy se na burzu nedostanete.
Páka 30 : 1 znamená marži 3,3 % z hodnoty pozice. Pohyb podkladu o 3,3 % proti vám tedy odpovídá celé počáteční marži a automatické zavření přijde už v polovině té dráhy. U jednotlivých akcií s pákou 5 : 1 je marže 20 % a prostoru je nesrovnatelně víc, což je přesně ten rozdíl, kvůli kterému jsou limity odstupňované podle volatility podkladu.
Oslabení koruny není inflace
Tuhle dvojici pojmů reklama na měnové produkty míchá schválně. Inflace je růst cenové hladiny zboží a služeb v ekonomice, tedy to, co měří index spotřebitelských cen. Oslabení kurzu je cena koruny vůči jiné měně na devizovém trhu.
Souvisejí spolu, protože slabší koruna zdražuje dovoz a ten se do cenové hladiny promítne. Nejsou ale totéž a nehýbou se v jednom rytmu. Když nabídka slibuje ochranu před inflací a nabízí k tomu pákový obchod na měnovém páru, odkazuje na jedno a prodává druhé.
Na vlastním účtu jde ověřit trojí: kde má poskytovatel licenci, jakou páku u dané třídy aktiv připouští a jaké číslo uvádí ve svém povinném varování. To poslední je jeho vlastní statistika za jeho vlastní klienty, ne evropský průměr.
