Kliknutí na koupit vypadá jako jeden krok. V aplikaci se to tak i tváří: za pár vteřin je v portfoliu nová pozice. Za tou vteřinou ale proběhne řetězec šesti kroků, a jeden z nich rozhoduje o tom, kde váš majetek po nákupu skutečně leží.
Šest kroků mezi pokynem a vlastnictvím
- Pokyn jde k brokerovi. Na burzu se drobný investor sám nedostane, vždy jde přes obchodníka s cennými papíry.
- Broker pokyn nasměruje na burzu nebo jiné obchodní místo a bere si za to provizi, spread, nebo obojí.
- Obchod se spáruje s protistranou, která ve stejný okamžik prodává.
- Následuje vypořádání, tedy skutečná výměna peněz za cenný papír.
- Vlastnictví se zapíše do evidence. U zahraničních brokerů bývá majetek veden na sběrném účtu vedeném na jméno brokera.
- Akcie zůstává v držbě brokera nebo jeho custodiana, ne fyzicky u investora.
Proč je poslední krok ten hlavní
Investor je vlastníkem akcie od okamžiku zápisu, ale drženou má ji přes brokera. U zahraničních brokerů to typicky znamená takzvaný nominee nebo omnibus účet: cenné papíry více klientů leží pohromadě na účtu vedeném na jméno brokera u custodiana, zatímco evidence uvnitř brokera eviduje, komu který podíl patří.
Volba brokera proto není volba aplikace s přehlednějším grafem nebo nižším poplatkem za obchod. Je to volba instituce, u které majetek fyzicky leží a na jejíž vnitřní evidenci a solventnost se investor spoléhá.
Vypořádání se zkracuje
V Evropské unii dnes vypořádání obchodu s akciemi trvá dva pracovní dny (T+2). Podle nařízení (EU) 2025/2075, kterým se mění nařízení CSDR, se od 11. října 2027 zkracuje na jeden pracovní den (T+1). Rozdíl mezi obchodem a vypořádáním je přitom přesně ten úsek, ve kterém ještě formálně neproběhla směna peněz za cenný papír.
Index není fond, burza není index
S&P 500 není fond, je to index: pravidlo, které firmy se do něj počítají a s jakou vahou. NASDAQ zase není index, ale burza, na které se obchoduje. Kdo chce sledovat vývoj indexu, kupuje fond nebo ETF, který ho replikuje, ne index samotný.