Výnosy tlačí vládu ke změně tónu
Referenční výnos desetiletého japonského státního dluhopisu (JGB) dosáhl několikaletých maxim. Trh se bojí, že plány premiérky Sanae Takaiči na vyšší výdaje zvýší emisi dluhu a zatíží už tak zhoršující se japonské veřejné finance.
Vláda proto zintenzivňuje snahu zbavit se image růstové a uvolněné politiky a přechází na konzervativnější rétoriku. Pokud ale slova nedoprovodí konkrétní činy, jako jsou výrazné škrty ve výdajích, může se tento krok vymstít.
Japonsko má dluhovou zátěž 7 bilionů dolarů, největší mezi vyspělými zeměmi. V prostředí, kdy investoři do dluhopisů u velkých ekonomik sledují riziko rostoucí inflace a výnosů, by nedostatečná jasnost ohledně financování mohla spustit další výprodej japonských dluhopisů.
Strop na dluh proti rekordním požadavkům na výdaje
Takaiči slíbila omezit emisi nového dluhu na přibližně 40 bilionů jenů (253 miliard dolarů). Požadavky na výdaje v rozpočtu na příští rok ale dosáhly rekordních 143 bilionů jenů. Plánované dvouleté snížení daně z prodeje by navíc stálo zhruba 4 biliony jenů ročně.
Vláda doufá, že mezeru zaplní rostoucí daňové příjmy a státní fondy. Podle analytiků je to obtížný úkol, který by stejně do ekonomiky vlil peníze a přinesl inflační tlaky.
"Trhy se dívají na podstatu politiky a samotným slovům nebudou věřit," řekl Eiji Doke, hlavní dluhopisový stratég SBI Securities. "Nejde o to, že by účastníci trhu nerozuměli politice Takaiči. Spíše se dívají na úplně něco jiného, než co se vláda snaží dělat."
Takaiči se stala premiérkou v říjnu loňského roku se slibem zvýšit výdaje na podporu růstu. Vládní panely naplnila reflačně zaměřenými poradci, aby prosazovala uvolněnou fiskální politiku.
"Jen posílením ekonomiky Japonsko dosáhne fiskální udržitelnosti," řekla tehdy ve svém politickém projevu, v němž vysvětlovala svůj plán na sestavení velkého balíčku výdajů.
Vládní vysoké dotace na pohonné hmoty, slib snížení daní a velké investiční plány upevnily na trhu dojem, že jde o reflační politiku, zatímco ekonomika se snažila zotavit z desetiletí nízkého růstu a nízké inflace.
Rostoucí výnosy dluhopisů se ale staly omezením pro ambice Takaiči a donutily její vládu změnit jazyk.
"Fiskální udržitelnost je předpokladem pro prosazování naší 'odpovědné a proaktivní' fiskální politiky," řekla Takaiči v pondělí v parlamentu, což je výrazný obrat oproti jejímu slibu z loňského roku, že dá přednost růstu před fiskální disciplínou.
Zavázala se také "kontrolovat" emisi dluhopisů a zlepšit komunikaci s trhy, což je známkou citlivosti vlády na rostoucí výnosy japonských státních dluhopisů (JGB).
Činy namísto slov
Snahy o odklon od reflačního image vlády se zintenzivnily poté, co americký ministr financí Scott Bessent v srpnu vyzval Japonsko, aby se odklonilo od abenomiky - směsice uvolněné fiskální a měnové politiky, kterou zavedl bývalý premiér Šinzo Abe v boji proti deflaci.
Změnu v komunikaci vedla ministryně financí Satsuki Katajama. V nedávném rozhovoru pro média uvedla, že vláda se zhruba na konci srpna rozhodla přeladit svou komunikaci, aby ujistila trhy, že Takaiči neprosazuje reflační politiku.
Brzy poté začali reflačně zaměření poradci měnit tón. Ministr hospodářství Minoru Kiuči například 25. září uvedl, že fáze reflační politiky ve stylu abenomiky skončila.
Bývalý místoguvernér Bank of Japan Masazumi Wakatabe, další poradce, který sedí ve vládním panelu, minulý měsíc také uvedl, že reflační politika "nyní v Japonsku nemá místo."
Ke změně tónu došlo i v Bank of Japan. Ajano Sato, reflačně zaměřená členka bankovní rady vybraná Takaiči, řekla ve středu agentuře Kyodo News, že podporuje zvyšování sazeb.
Vláda začala zdůrazňovat, že jejím plánem výdajů je posílit nabídkovou kapacitu, nikoli podpořit růst prostřednictvím reflace.
Rozpočet jako test důvěryhodnosti
Trhy se nyní soustředí na to, zda Takaiči za svými slovy postaví i činy, zatímco vláda připravuje rozpočet na příští fiskální rok.
Silné firemní zisky a inflace pravděpodobně povedou k nárůstu nominálních daňových příjmů, které podle odhadů některých analytiků příští rok dosáhnou 90 bilionů jenů.
Katajama se zavázala využít nevyužité fondy a identifikovat zbytečné výdaje, aby získala příjmy v rámci japonské obdoby amerického ministerstva pro vládní efektivitu, se zaměřením na 7 bilionů jenů soustředěných v přibližně 200 státních fondech.
Někteří analytici však upozorňují, že čerpání těchto fondů na výdaje je neudržitelné a mohlo by stimulovat ekonomiku, což by šlo proti snaze Bank of Japan tlumit inflaci zvyšováním sazeb.
Bývalý člen bankovní rady Bank of Japan Asahi Noguči, sám známý jako reflacionista, řekl, že nyní je čas vyhnout se podpoře poptávky a růstu výnosů dluhopisů, který by vytěsňoval soukromé investice.
"Vláda pravděpodobně neměla jednotný názor, protože někteří lpěli na dědictví abenomiky, i když se to zdá se měnit," řekl. "Klíčové je omezit zbytečné výdaje a přesvědčit trhy, že Japonsko to s fiskální reformou myslí vážně."
(1 dolar = 157,9800 jenu)