Nord Stream v hledáčku jednání
Podle agentury Reuters jednali vysocí ruští a američtí představitelé o tom, jak přivést amerického investora do plynovodů Nord Stream, které před invazí Ruska na Ukrajinu dodávaly plyn do Německa. O situaci ví pět oslovených lidí. Mezi jednajícími byli podle nich Kirill Dmitrijev, blízký poradce ruského prezidenta Vladimira Putina, a Jared Kushner, zeť amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Kushner, který se snaží dojednat příměří mezi Ruskem a Ukrajinou, považuje obchodní spolupráci za klíčovou pro obnovení míru. Taková dohoda by umožnila americkým investorům profitovat z dodávek energie do Evropy poté, co válka skončí. Dmitrijev a Kushner se v posledních týdnech setkali v Moskvě a New Yorku. Není jasné, do jaké míry se při těchto setkáních probíral přímo Nord Stream, ale téma zůstává na pořadu jednání, uvedli dva z oslovených lidí.
„Jakékoli dohody musí Rusko vyjednat s DFC (americkou Mezinárodní rozvojovou finanční korporací) a ministerstvem financí a musí prospívat americkým daňovým poplatníkům a firmám,“ uvedl představitel Bílého domu, když byl dotázán na jednání o plynovodu.
„V poslední době se o Nord Streamu nejednalo,“ řekl tento představitel agentuře Reuters.
Dmitrijev, který se zasazuje o obnovení ruských dodávek plynu do Německa, se minulý měsíc setkal se zástupci amerického ministerstva energetiky a ministerstva financí, aby projednali případné americko-ruské energetické iniciativy. Zástupce Dmitrijeva se k věci odmítl vyjádřit.
Není jasné, jak velký zájem má Washington na obnovení toku ruského plynu do Německa, které je největším spotřebitelem energie v Evropě. Jeden americký představitel řekl, že vzhledem k překážkám je dohoda ve střednědobém horizontu nepravděpodobná. Plynovody Nord Stream totiž podléhají sankcím USA a EU, takže jejich obnovení provozu je v současnosti nezákonné.
Trump by americké sankce mohl zrušit nebo zmírnit, ale pokud demokraté získají v příštích volbách v polovině volebního období kontrolu nad Kongresem, bude to obtížnější.
Německo a další evropské země, které vynakládají miliardy eur na obnovu svých armád, aby se mohly chránit před Ruskem, by proti obnovení provozu Nord Streamu důrazně vystoupily. Mluvčí německého ministerstva hospodářství a energetiky uvedla, že Nord Stream a ruský plyn jsou v Evropě pod sankcemi a že Německo si našlo alternativy. Jakékoli znovuotevření plynovodů podle ní vyžaduje schválení vlády, a to není žádoucí.
Před invazí Ruska na Ukrajinu v únoru 2022 odebíralo Německo přes polovinu svého plynu z Ruska prostřednictvím dvou plynovodů Nord Stream. Ty byly odstaveny poté, co Moskva omezila dodávky do Evropy, a v září 2022 je zničila série podmořských explozí.
Vlastnická struktura jako překážka
Jednání mezi Moskvou a Washingtonem probíhají na pozadí hluboké evropské nedůvěry vůči ruským motivům. Začátkem tohoto roku řekli vedoucí pěti evropských zpravodajských služeb agentuře Reuters, že Rusko nechce válku rychle ukončit a jednání s USA využívá k prosazování obchodních dohod.
Vztahy mezi Ruskem a Německem, které patří mezi největší poskytovatele vojenské pomoci Ukrajině, se dostaly na nízkou úroveň. Berlínští představitelé obvinili Rusko ze systematické kampaně hybridních útoků. Někteří němečtí zákonodárci tvrdí, že obchodní dohody by posílily Moskvu, zatímco ta vede válku s Ukrajinou.
„Hrozí, že to bude špinavá dohoda, která Evropu draze vyjde,“ uvedl Michael Kellner, poslanec, který měl po invazi na Ukrajinu na starosti německou energetickou politiku.
„Američané a Rusové si rozdělí zisky,“ dodal.
Zatímco německá koaliční vláda je proti obnovení provozu plynovodu, Alternativa pro Německo (AfD), nejpopulárnější politická strana v zemi, to chce udělat. Dmitrijev se počátkem příštího roku setká s vedením AfD, aby projednal opětovný prodej ruského plynu.
Prodej vlastnického podílu ve společnosti, která kontroluje plynovody Nord Stream, americkému investorovi nebo obnovení ruských dodávek plynu však naráží na překážky. Společnost z 51 % vlastní ruský státní energetický gigant Gazprom, dalších 31 % je rozděleno mezi dva německé subjekty a zbytek je v rukou francouzské a nizozemské firmy. Oba němečtí akcionáři se podle dalšího zdroje snaží své podíly zachovat, aby si Německo udrželo vliv, pokud by Gazprom svůj podíl prodal.
Lukoil a otázka sankcí
Několik dnů po moskevských jednáních Kushner v Kyjevě uvedl, že hovořil s evropskými protějšky o tom, jak válka zvýšila ceny energie, a prosazoval „dohody o prosperitě“, které by podpořily mír a daly „vedoucím představitelům… na co se těšit“.
Zatímco dohoda o plynu by potěšila Kreml, rozdělila by německé veřejné mínění, které je rozpolcené v otázce nákupu ruské energie, i Evropu, kde jsou Polsko a pobaltské státy vůči Rusku obzvláště zranitelné a energetické vazby odmítají. Polské politické vedení jednání o znovuotevření plynovodu sleduje, ale zůstává pevně proti, uvedl jeden z lidí znalých uvažování polské vlády.
Kushner a Dmitrijev také jednali o prodeji souboru podniků, od ropných rafinerií až po čerpací stanice v Evropě a jinde, které vlastní ruská energetická společnost Lukoil, uvedli další dva lidé obeznámení s věcí. Podle tohoto plánu by aktiva odkoupilo konsorcium tvořené federální investiční agenturou DFC a investory z Kataru a Spojených arabských emirátů, zatímco americké úřady by zrušily sankce.
„Ohledně Lukoilu Steve (Witkoff) a Jared (Kushner) spolupracovali s DFC na vyjednání výrazné zálohové platby a podílu na ziscích pro Spojené státy,“ uvedl představitel Bílého domu.
Lukoil a Gazprom na žádost o vyjádření nereagovaly.