Akcionář, který sedí v dozorčí radě
Dolní Sasko drží ve Volkswagenu 20% podíl, sídlí tam centrála automobilky i šest jejích závodů. Zemská vláda proto jmenuje dva z dvaceti členů dozorčí rady, obvykle premiéra a dalšího ministra. Tuto roli teď zastává Olaf Lies za SPD, který se minulý týden na zasedání dozorčí rady podvolil restrukturalizačnímu plánu počítajícímu s dalšími 50 000 propuštěními podle současných nákladových cílů. V celém koncernu, který čelí tlaku z Číny i americkým clům, tak může jít o zdaleka více než 100 000 pracovních míst.
Lies plán předtím tvrdě odmítal. Nakonec argumentoval tím, že neschopnost dohodnout se s vedením by mohla automobilku ohrozit víc než bolestivé škrty.
„Musíme vzbudit jistotu, že tyto problémy dokážeme vyřešit. Jinak to posílí extremistické síly,“ řekl Lies agentuře Reuters a hájil svou dvojí roli před kritiky, podle nichž politický vliv Volkswagenu jen brání v jednání.
AfD sílí, škrty jí nahrávají
Komunální volby se konají tuto neděli a průzkumy ukazují, že AfD si polepšila. Dolní Sasko patří mezi několik málo spolkových zemí, kde krajně pravicová strana v průzkumech zatím nepředstihla Liesovu SPD, rozdíl se ale zmenšuje. Po vítězství v sousedním Sasku-Anhaltsku míří AfD k dalším ziskům i v příštích zemských volbách.
AfD viní z problémů německého automobilového průmyslu z velké části politiku, konkrétně plán Evropské unie ukončit prodej aut se spalovacím motorem do roku 2035, který kritizují i přední manažeři automobilek a mainstreamoví politici. Vlastní propracovanou průmyslovou politiku ale AfD kvůli opoziční roli zatím nemá.
„Panuje obava, že tato nejistota mezi zaměstnanci nahraje AfD v komunálních volbách, zejména v místech s pobočkami Volkswagenu,“ řekl agentuře Reuters Sebastian Lechner, zemský předseda opoziční konzervativní strany CDU.
Lídr zemské frakce AfD Ansgar Schledde označil plány na propouštění a revizi struktury Volkswagenu za „katastrofou pro desetitisíce rodin“ a Liesovi vzkázal: „Problém nevyřešil.“
AfD je také zarytým kritikem odborového svazu IG Metall, jehož zástupci zasedají v dozorčí radě spolu se zástupci Dolního Saska a rodin Porsche a Piëch, které Volkswagen ovládají. Odbory tvrdí, že strana usiluje jen o oslabení kolektivního hlasu zaměstnanců.
Riziko pro akcionáře: střet zájmů v radě
Dohoda z minulého týdne odvrátila radikálnější přestavbu, která by mohla vliv Dolního Saska v koncernu úplně odsunout stranou. Podle Liese také získala víc času na hledání alternativ pro čtyři závody, kterým ve 30. letech hrozí zavření.
Ingo Speich ze společnosti Deka Investment, rovněž akcionáře Volkswagenu, upozornil, že politici v dozorčí radě riskují střet zájmů a nemusí mít dost času a pozornosti na to, aby velkou firmu provedli obdobím krize.
Továrna v Emdenu leží v premiérově domovském regionu na severozápadě Německa. Závod ve Zwickau, který vyrábí výhradně elektromobily a kterému také hrozí zavření, leží téměř 500 km (300 mil) jihovýchodně, v Sasku, jehož zemská vláda ale nemá stejné postavení akcionáře.
Analytik čeká uzavření aspoň dvou závodů
Automobilový analytik Stefan Bratzel očekává uzavření nejméně dvou ze čtyř ohrožených závodů. Tvrdá jednání se podle něj protáhnou hluboko do příští volební kampaně.
„Zde jsou protichůdné cíle - to je naprosto jasné,“ řekl Bratzel ke komentáři o Liesově dvojí roli politika a akcionáře. „Skutečné konflikty teprve začínají.“
Podle Bratzela přitom ani AfD nepůsobí přesvědčivě, pokud jde o budoucnost automobilového průmyslu: „Jsou trochu uvízlí v minulosti a věří, že pracovní místa lze zachránit spalovacími motory a starým světem výroby automobilů.“
Balancování v Dolním Sasku odráží širší politickou výzvu německé ekonomiky, kde vysoké náklady, cla a čínská konkurence svírají firmy i spotřebitele a přiživují hněv voličů vůči politickému statu quo. Pro akcionáře Volkswagenu z toho plyne jasné riziko: politický kalendář kolem podzimních voleb může jednání o zavírání závodů protáhnout stejně jako obsah samotné dohody.